Blog

Den stodvacátý pátý aneb včerejší čaj ve spacáku, veselé ráno s Poison oak a Joker číslo dvě

Dnešní ráno začalo už včerejším večerem, kdy se jednomu z nás po napsání blogu podařilo vylít vařič plný čaje do stanu, respektive do mého spacáku a věcí. Místo abychom se dohadovali, kdo za to může jsme okamžitě svorně odvraceli následky katastrofy. To považuji za jeden z přížnivých účinků trailu. Neřešit hovadiny. Za další pozitivum považuji otestované vlastnosti mého spacáku, především jeho nepromokavou úpravu a tímto Criterion quantum 450 vřele doporučuji. Mají ho v nalehko.cz a dám za něj, stejně jako za tento obchod ruku do ohně.

Než jsme stihli zlikvidovat následky škod bylo po desáté večerní a o osmi hodinách spánku jsme si mohli necht jen zdát. Ráno podle toho vypadalo a Jirka dnes chvíli předstíral, že není mezi živými. Jeho náladu nezlepšil ani odchod na “toaletu” což obvykle zaručeně funuje, protože si skoro sedl do Poison oaku, tedy prý na něj šlápl a ani v nejmenším mu to náladu nezlepšilo. Vyrážíme vstříc novému dobrodružství před osmou ranní a to rovnou vzhůru do kopce.

Je šílené vedro a všude je již tradičně poison oak. Čím je tepleji, tím méně komárů a zatím si říkám, že lepší se upéct než nechat sežrat. Následuje klasický rytmus – míle, svačina, míle, svačina, který přeruší jen sprintující medvěd nedaleko od nás. Pouze suše konstatujeme, že medvědi opravdu běhají rychle a pokračujeme dál.

Na zbytek dnešního dne jsme si vybrali druhého Jokera, protože byl tak plný překvapení a nečekaných událostí, že si ho raději necháme pro sebe nebo na osobní setkání.

Napsat komentář