Blog

Den padesátý devátý aneb slavnostní oběd, Seattle a nákup na příštích tři sta mil

Ráno si připadám, jako bych včera vypila rybník. Je vidět, že stačí čtyři hodiny spánku a cítím se  jako po nekonečném večírku. Nevadí, člověk se přece nežení každý den. Čas od rána hraje proti nám. Chtěli jsme půlku věcí chtěli zařídit tady, ale neplánovaným souběhem událostí je jasné, že to nemůžeme stihnout. Volíme příjemnější varinatu a zatímco se perou všechny naše věci ve skutečné pračce a ne v potoce, dáme si kávu s Mikou a dalším klukem, který tu pár dní také bydlí, protože si přijel do místního kasina zahrát pokerový turnaj. Díky němu jsme si karty, které jsem včera nestihla, zahrála alespon zprostředkovaně.

Zveme oba na oběd. Do mé vybrané restaurace je to daleko, a tak najdu alternativu mezi námi a letištěm. Veggie garden mi připomíná naše víkendové obědy v Praze. Jídlo je skvělé a myslím, že příští tři měsíce se mi o něm bude zdát. Bez většich zádrhelů vrátíme auto a dokonce se nám podaří zacheckovat jen jeden batoh a druhý vzít s sebou do letadla. Možná i díky nadšenému vyprávění Jirky paní na přepážce o tom, jak se oženil. Paní se na mě vědoucně usmála a pravila: „Je vidět, že je nadšený. To ho přejde.“ Let je příjemný a za dvě a půl hodiny už vystupujeme v Seattlu a já blahořečím našemu rozhodnutí pro jednou letět s Deltou a vynechat místní nízkonákladové linky.

Připadá mi, že jsme se vrátili domů. Kolem nás se rozprostírají lesy, zeleň a teploměr hlásí patnáct stupňů. Počasí by nemohlo být rozdílnější od toho, ve kterém jsme strávili poslední dva měsíce. Nedovedu si vůbec představit, že zítra či pozítří se budeme brodit sněhem.

Před námi je nejméně přijemná čast dnešního programu, kterou je návštěva REI, reklamace části našeho vybavení a nákup jídla na první sekci. V REI nakonec s menšími komplikacemi vše vyřídíme, kromě mého párajícího se obalu na péřovku sloužící jako můj polštář. Druhá část cesty bude trochu méně komfortní, ale s tím můžu žít.

Do ubytování se dostaneme až v devět večer, a další dvě hodiny jsou ve znamení přebalování jídla a přípravy na cestu. Dám si předposlední sprchu a o půlnoci, chvíli po Jirkovi, upadnu do komatu.

Napsat komentář